9.kapitola (Závod)

9. února 2015 v 11:45 | Sabinee |  Slopestyle
Čeká mě první jízda. Jedu spíše v klidu na horní části jiggingu si vedu myslím docela dobře. Na prvním skoku jedu Switch, což je změna postoje. Jde o to že někdo jezdí dopředu pravou a někdo nlevou a na switch jezdí opačně něž je zvyklej. I druhej skok se mi podaří. Na třetím bohužel spadnu. Naštěstí ne nějak vážně, ale kladný body za to určitě nedávají :). Jsme po první jízdě šestá. Šárka je zatím první. To bude úspěch!


Druhou jízdu jedu na plno. Hodlám taky skočit nějakej dobrej backside, alepson 720, čimž bych jim to natřela. Při tréninku mi poslední dobou šli dobře, tak proč to nevyužít. Šárka jede asi o dvě jízdy přede mnou. Stále je ještě první. Když ale vidím, jak špatně rotuje na prnvím skoku, tak je mi jasné, že to neopoadne dobře. Vypadá to hodně špatně. Nakonec se mi docela uleví, protože vídím, že odjíždí po svých. Stephan mě uklidńuje, ale já. jsem dobře koncentrovaná, díky Olly Mursovi, kterého mám v uších před každým sjezdem.
Tak fajn, jsme na řadě. Dám sluchátka Stephanovi a jsem připravená k jízdě. Na prvních dvou skocích se docela hlídá, abych nespadla a na třetím se rozhodnu díky vysoké rychlosti udělat ten beckside a dám i to 720 s krásným dopadem. J emi jasné že tímhle bych ohla bodovat. Když dojedu a dundám snwboard, všimnu si kamery těsně u mého oblieje. Sundám si brejle a zamávám do kamery. Třeba se Kuba fakt kouká a uvidí mě. Trošku tam poblbnu před kamerou s úsměvem od ucha k uchu a kouám na známkování. Bomba 91,7. No to je pecka. Zatím jsem první. Ale nejvíc mě zajímá co Šárka a tak jdu za ní. Když vidím její helmu tak je mi trochu bbě. Chádák. Naštěstí to s ní zatím vypadá docela dobře. Snad bude ok. Po dojezdu všech zbylých holek jsem na druhém místě. Jo jojojojojojo!!!!!!!!! Nemůžu přestat skrývat svojí radost. O je pecka tohle to! Joooooo!!! Stephan á stejnou radost jako já a tátá radostí šílí. Jedin co mi kazí trohcu radost je, že cítím svojí naraženou prdel, která to schytala při první jízdě.
Hned po květinovém ceremoniálu mě odchytí čeští novináři s kamerou a že prej chtějí rozhovor. Na tohle ja nejsem moc zvylá, ale myslím, že to zvládnu levou zadní.. Zvyká se na to krásně..
"Dovolte mi abych vám pogratulovala. Co na to říkáte?" ptá se
"Děkuju. Já ani nevím. Já jsem z toho ještě uplně mimo. Vůbec jsem to nečekala, takže prsotě bomba!" řeknu ještě v plné euforii
"Vaši jízdu komentovali jako velmi uvolněnou a odvázanou, cítila jste to tak i vy?" zní další otázka
"Stoprocentně. Jak jsem říkala, nečekala jsem žádné umístění, tak jsem to prostě chtěla jen zajet jak nejlíp umím a udělat to zajímavé pro diváky. Ovšem druhé místo za ty měsíce dřiny hodně potěší"
"Netrénujete v česku, ani s českým trenérem, jsem pořád někde ve světě. Je pro vás Čr ještě domovem nebo ne?"
"Každopádně. To že tady nejsem vůbec nic neznamená. Mám tady rodinu, domov a narodila jsem se tady. Jenom tu nejsou tak vhodné podmínky. Jsem ráda, že můžeme i tak dokázat fanouškům, že Čr má kvalitní sportovce, proto trénuju ve světě." řeknu.
"Tak já vám moc děkuji, ještě jednou gratuluji. Ještě se určitě uvidím, uslyšíme, ale vy už jděte, jinak nás vaši blázcí udupou" loučí se se mnou a já už stihnu jen zamávat, protože trenée, táta i asistent mě k sobě ztrhnou a skáčeme a radujeme se. Prostě něco dokonalého.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama